Beryllium

název Beryllium
latinsky Beryllium
anglicky Beryllium
francouzsky Béryllium
německy Beryllium
značka Be
protonové číslo 4
relativní atomová hmotnost 9,012182
Paulingova elektronegativita 1,57
elektronová konfigurace [He] 2s2
teplota tání 1560 K, 1287°C
teplota varu 2742 K, 2469°C
skupina 2 (II.A)
perioda 2
skupenství (při 20°C) pevné
oxidační čísla ve sloučeninách +2

 

Beryllium je nejlehčím kovem z druhé skupiny chemických prvků. Je to šedý, velmi tvrdý kov, který má vysokou teplotu tání. Jakožto kov je velmi toxický jak on samotný, tak i jeho soli. Ty jsou dokonce toxické mnohonásobně. Tento prvek velmi dobře propouští radioaktivní a rentgenové záření!

Chemické vlastnosti

Berrylium je tvrdý a zároveň velmi křehký kov. Tvrdý je označován z důvodu, že pokud s ním přejedete přes sklo, zůstane v něm rýha. Je to sice kov, ale s vodivostí je na tom velmi špatné. Elektrický proud nebo teplo sice vede, ale opravdu ve velmi omezeném množství!

Pokud tento kov rozdrtíte na prášek, pak si dávejte velký pozor, protože berrylium v práškové podobě může být pro člověka velmi nebezpečné. V tom lepším případě dostanete pouze ekzém, ale v tom horším může silně poškodit dýchací cesty.

Výskyt berrylia v přírodě

Čisté berrylium se v přírodě téměř nevyskytuje.  A to je možná dobře, protože čisté je silně radioaktivní. Ve volné přírodě se s ním setkáváme pouze ve sloučeninách. V mineralogii jsou známy především dvě odrůdy berylu.  Ty jsou známé jako drahé kameny, které známe spíše pod názvy smaragd nebo akvamarín.

Beryl se dá získat celkem jednoduše, tvoří totiž povrchová ložiska a těží se hned v několika státech. Ve Španělsku, Norsku, Africe, Severní Americe, Brazílii a Norsku. Malé zásoby jsou i v České republice. V těžitelném množství se dá najít například na Šumavě.

Celkově je beryllium ovšem dost vzácný, protože v celém vesmíru připadá na jeden atom berrylia asi 4,5 mld. atomů vodíku. A tím se řadí mezi vzácné prvky.

Využití berrylia

Největší využití má pravděpodobně ve šperkařském průmyslu, kde jsou využívány jako polodrahokamy nebo drahokamy.

Další velké využití je díky jeho vysoké propustnosti záření. Používá se tedy například v jaderné energetice. A v reaktorech plní důležitý ochranný úkol!

V neposlední řadě se používá často také v elektronice, metalurgii nebo ke konstrukci částí letadel a kosmických lodí.